Zájezdní hostinec

Bokomara

1:NCma kraji města, kde trFm7olej končí,
znám mG#maj7ísto, kde přGmerůstá trCmáva,
kde rozbitá cesta se s mFm7ěstem loučí,
tam zG#maj7ájezdní hGmostinec stCmával,
prFm7o všechny formany D#maj7i vandrovní
znFm7avený dalekou pD#maj7outí
bFm7ylo vždy víno i spD#maj7aní skrovný
Fma chleba v ošatce z prGoutí.
2:Sem každej rád zašel a šel jeden hlas,
že k jídlu vždy zachutná sklenka,
že zelený oči a moc útlej pas
má hostinská - zrzavá Lenka,
večer, když s vínem se ozve i zpěv,
pocestným zachutná strava,
hostům pak do tváří žene se krev
a z dekoltu točí se hlava.
3:Ten dům tam stál snad sto dvacet let
a ještě před poslední válkou,
jak čas běžel dál, tak měnil se svět,
je kousek, co dřív bylo dálkou,
však jedno tam zůstalo tak jako dřív,
kdo zavítal, hlad měl a strádal,
dostal hned najíst, moh' vypít pár piv
i v noci, aniž by se hádal.
4:NCma kraji mCm/Hěsta už nCm/Bestojí nF/Aic,
jen mG#maj7oderní bGmudova v mCměstě,
kde pivo prej tCm/Hočí se až z PCm/BopovicF/A 
a zG#maj7a pokoj zGmaplatíš dvCmě stě marek,
tam nekoupíš nic večer po deváté
a nocleh je dva týdny předem,
a co je vám platný, když nadáváte,
nechte se obložit ledem, a jedem!
5:Naj naj ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:14:54.592+00:00
Výsledky hledání: